Home E-mail - nezapomeň zaměnit slovo zavináč za znak

Londýn & Stockholm 2004

15. 10. 2004 P 08.56 [Zážitky a reportáže, Speed]tisk

obrazekNěkteří z návštěvníků tohoto serveru již možná četli naše předchozí povídání o jednom z dřívějších počinů (stovka na bruslích ve Švajcu). Podobných letních akcí bylo víc, a ani s nástupem podzimu se nám nechtělo odtroubit konec inlajnové sezóně, potažmo rekreačnímu zavodění. Ještě ze máme internet a vyhledávače!! Nedalo to moc práce a našli jsme maratón takřka „za humny“, na východním okraji Londýna. Podobnou akci jsme v Britanii nečekali, neb bruslení ani na ledě ani na inlinech na ostrovech nepatři mezi právě populární sporty (už jste někdo slyšel o anglickém hokejovém týmu?), o to lákavější bylo jít se na britské inlajnáře podívat. Tím spíš, ze právě samotný Londýn hojnosti terénu vhodných na dálkové bruslení příliš neoplývá.

Londýn

Závod se konal na cyklistickém oválu asi míli dlouhém – tím bylo dáno, ze trať plného maratónu se jela na 26 kol. Naštěstí (nebo bohužel) jsme se vypravili dráhu projet týden před závodem, přeci jen jsme byli zvědavi na to co očekávat. Už tato zkušenost potvrdila ze inlajny jsou v Britanii opravdovou Popelkou v plenkách mezi silničními sporty. Zmlsáni ze Švýcarska, kde se trať vybírá podle kvality povrchu a tak, aby mela pokud možno co nejméně členitý profil umožňující plynulou rychlou jízdu a spolupráci mezi účastníky (známé vláčky), jsme zaraženě koukali na hrubý asfalt na cyklistickem oválu s radou terénních vln. Spis než rychlodráhu trať připomínala cyklokrosový teren, jen ten asfalt přebýval (cyklokrosaři by si ovšem i tak přišli na své, uvnitř oválu – nebo spise vlnitého hada – a po jeho severní a jižní straně byla rada hliněných pěšinek). Test jsme rychle zakončili po pouhých pěti kolečcich vysuseni v 30ti stupňovém vedru, zvědaví jak zvládneme více než pětinásobek následující vikend.

Následující sobotu ráno nás vzbudilo zálive britské slunce, jen aby bylo během par hodin vystřídáno mrholením, které vydrželo prakticky až do startu v jednu odpoledne. Jo jo, nelíbilo se nám dřívější horko, tak jsme místo něj dostali nadělenou mokrou Trať.. Přestože byl tento závod oficiálním mistrovstvím Velké Britanie, na trasu maratónu vyrazil dech beroucí dav v poctu jednapadesáti borců včetně výletníků ze zahraničí (podobně obsazena byla i poloviční trať). Startovní pole bylo složené ze dvou skupin – v kategorii Elite jezdili organizovaní bruslaři, což zde byli kluci a holky z týmu London Speedskaters, Taliani z Parmy, jeden Jihoafričan, Australan a Keňan, zbytek účastníků jezdil pod amatérskou hlavičkou (včetně naší dvojky). Samotný závod nepředstavoval nijak výjimečný zážitek, jezdilo se více méně stale nahoru dolu a s výjimkou male skupinky profíků se v houpavém terénu nikomu moc nedařilo vytvářet vláčky či jinak navzájem spolupracovat. Diky vlhkému asfaltu hlavně během první hodiny závodu bylo především jedno stoupání zkouškou pevné vůle. Jedinou zábavu nám zajišťoval kamarád Filip, který neznavně kroužil kolem závodiště a pečlivě dokumentoval zkřivené tvare bruslařů (viz priloha). Ano, je to tak, tentokrát jsme si zajistili vlastni fanklub, což se nám v závěru “vymstilo” – ukázalo se totiž, ze náš podpůrný tým, jehož jediným důležitým úkolem bylo sledovat najeta kola, se neumí dopočítat ani do šestadvaceti a kdoví jestli ne záměrně nás nechal jet hned dvě kola navíc.

Závod jsme končili s pocitem zaplať panbuh ze to máme z krku a rádi se s tímto oválem navždy loučíme. Vlastni návrat do civilizace jsme ovsem museli ještě o hodinu odložit kvůli průtrži mračen; nelitovali jsme ovsem, neb jsme se při čekání seznámili s Georgie Memia Muiruri z Keni, který nám vyprávěl zážitky ze své účasti na nedávno skončené olympiádě v Aténách kde běžel maratón. S největší pravděpodobností se s nim sportovní fanoušci opět setkají při zimní olympiádě za dva roky, kde se chystá na rychlobruslařský oval.

Stockholm

Po září přisel říjen a na nalezeni vhodného bruslařského o závodu už musíme vynaložit víc fantazie. Proto nám také přišel vhod Martinův nalez maratónu v tunelu, při evropském říjnovém počasí se to zdalo jako šťastna alternativa. A to, ze se konal ve Stockholmu byl neplánovaný turisticky bonus. Nedaleko haly Globen se totiž právě na říjen chystalo otevřeni nového podzemního useku dálnice. Pro jeho uvedeni do provozu si sportovně ladění Švédové vymysleli velkou akci, jejíž součástí byl 10km běh a inlajnový maratón. Stejně jako Britové i Švédové zápasí s organizaci u podobných akci, což se projevilo mírným zmatkem a nacpanou halou se stovkami lidi v předvečer závodu při vydávání startovních čísel a čipu. Na rozdíl od Londýna se zde vsak sešel ohromný počet účastníků, zhruba deset tisíc běžců a pres tisícovku bruslařů.

Jak už to tak v tuto roční dobu ve Skandinavii bývá, na startu jsme opalovací krém nepotřebovali. Nejen kvůli tomu, ze se začínalo v stále ještě temných 7 hodin ráno – přehnané nadšení a horké hlavy navíc ochlazovalo neutuchající mrazivé mrholeni. Již předstartovní razeni nás zaskočilo, dle pokynu pořadatelů se závodnici radili do skupin dle očekávaného času v cíli. Pod cedulemi s nejrychlejšími časy (1h10, 1h20 atd.) bylo nejvíc nacpáno. Tento obrázek nahlodal naše sebevědomí, netušili jsme ze jsou Švédové tak zdatní bruslaři i presto, ze se na jiných závodech v Evropě moc neobjevuji.

Přestože nám sv. Petr neukázal nejpřívětivější tvar, příliš nás počasí nesužovalo, protože z 90% byla trať schovaná v podzemí. Závod se jel na čtyři zhruba 10km dlouhá kola, jenom s krátkými obrátkami mimo tunel. Po startu se peloton začal rychle trhat, a ještě před první obrátkou se ukázalo, ze většina účastníků jela podobny závod poprvé, neboť se strategii více méně učili cestou. I pres ideální teren a velice početné startovní pole, kde se v každé rychlostní kategorii našla rada bruslařů s podobnými schopnostmi, se první vláčky začaly objevovat až po 20km; naše dvou, někdy tříčlenná lokálka byla jednou z mála vzácných výjimek.

Závod utekl docela rychle a určitě nejzajímavější byl až samotný závěr, kdy po projeti cílovou branou závodníci absolvovali čestné kolečko uvnitř haly Globen, z jejichž tribun se ozývaly neutuchající a bouřlivé ovace rodinných příslušníků a náhodných diváku. Cestou domu jsme se už jenom dohadovali, jestli jsme se vešli do první dvoustovky Cechu, kteří zde kdy bruslili. Závěr byl, ze bohužel asi ne.


Doplňující informace, výsledkové listiny a termín příštího ročníku Londýnského maratónu najdete na internetu na

www.londoninlinemarathon.com

www.tunnellopppet.se

Honza & Martin

Sdílejte článek kliknutím na ikonku oblíbené sociální sítě

0 komentářů | 1532 přečtení

Diskuse

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsn dn koment.

*
  Gravatar povolen.
Komentář *
Kliknutím vložíš:
Vlo� smajla :-) Vlo� smajla :-( Vlo� smajla ;-) Vlo� smajla :-D Vlo� smajla 8-O Vlo� smajla 8-) Vlo� smajla :-? Vlo� smajla :-x Vlo� smajla :-P Vlo� smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.