Home E-mail - nezapomeň zaměnit slovo zavináč za znak

24 hodin Le Mans sólo - 12. díl. Drak Pišta po závodě bilancuje

21. 11. 2007 St 23.00 [Le Mans 2007 on-line]tisk

obrazek Nyní je vhodná doba k vyhodnocení stanovených cílů.

A Le Mans 2007 se stal historií

Poté přijíždím do depa, děkuji mému supportíkovi Věrce za příkladnou péči a podporu, Baludovi a Ufonovi za to že mne nestačili odradit od účasti v tomto závodě a mohl jsem si tak opravdu vychutnat tu neopakovatelnou atmosféru a přijímám gratulace od českých a slovenských týmáků. Cíl se supportíkem Věrkou Vyzouvám brusle a zjišťuji že neumím chodit. Kdyby mě support Věra nedržela, tak bych v nazouvákách hodil držku hned při prvním kroku. Drobet poopravíme jedno lidové rčení „Co se v mládí naučíš snadno přes čtyřiadvacetihodinovku zapomeneš!“. Ještě že mám stále nasazené chrániče a helmu tudíž mne nějaká případná pozávodní držka nemůže rozházet.
Před depem se připravuje focení české výpravy. Se slovy „Jsem nejunavenější a nejzasloužilejší člen výpravy protože jsem ujel víc než kdokoli z vás, tak si lehnu dopředu před vás!“ se pomalu skládám na zem i se svým maskotem dráčkem. Kupodivu nikdo neprotestuje. V chráničích je to pohodlné i na asfaltu, ale mám pocit že by mi to bylo jedno i kdybych ležel na fakírské podložce. Co mne ale dostává a není jedno, tak pohled na mladého kluka o berlích, jak se belhá a jednu nohu má ofačovanou od kotníku přes koleno a celé stehno. Cíl ležící Dost možná jeden z těch co si v noci „ustlali“ dole na sjezdu.
Po focení se mazaně sprchuji v umývárkách u depa neboť tuším, že ty v kempu budou beznadějně obsazené nebo bez teplé vody. U stanu z posledních sil mávám na pozdrav zbytku české výpravy a nořím se dovnitř s pocitem, že to ráno s Baludem a ostatními pořádně probereme a zhodnotíme. Házím přes sebe spacák a tuhnu já i můj Dráček.
Usíná se opravdu krásně s pocitem příjemné únavy, že jsem dokázal něco, co se zatím žádnému jinému Čechovi nepodařilo. Snad jsem Baludovi udělal radost. Tehdy když jsem se přihlásil tak předpovídal, že se mohu stát historicky prvním Čechem který jako individuál pokoří Le Mans. Že jsem české výpravě snad ostudu neudělal, ukázali jsme světu, že ani češi se nebojí individuálně pokořit Le Mans na kolečkových bruslích, ale co hlavního, mé individuální cíle jsou splněny.

Malé ohlédnutí

A jak to tedy dopadlo s těmi cíly když každý příběh by měl mít alespoň rozuzlení když už ne přímo dobrý konec.
Cíl 1 splněn, tělíčko dostalo opravdu dost zabrat ale nohy nakonec neupadly a ani duševně se necítím nijak vykolejen byť jsem v rámci střídání vláčků jezdil z koleje do koleje
Cíl 2 splněn, nebyl jsem poslední z individuálů a dokonce ani zdaleka ne předposlední
Cíl 3 splněn, žádný český týmák nenajel víc než já
Cíl 4 splněn ale vo fous, jeden zapomenutý tým je ve výsledcích ještě za mnou, ale ty týmy co opravdu jely celou dobu jsou daleko přede mnou
Cíl 5 jakž takž splněn, více než 100 km to bylo, ale na 200km ještě něco chybělo. Konkrétně tři kolečka. Možná si říkáte, co to jsou tři kolečka. 12km nebo třičtvrtě hodinky jízdy, záleží na úhlu pohledu. Tentokrát chyběl ten čas. Nešlo zkrátit přestávky, bylo třeba regenerovat síly, ten sešup je moc prudký na to, aby tam jel člověk s únavou se třesoucími se koleny. A chodit to dolů pěšky? Le Mans je závod se vším všudy, není to odpolední projížďka. Le Mans je výzva a jako k takové je třeba k ní přistoupit.
Kemp odjezd Ráno se probouzím a zjišťuji, že kemp je skoro vylidněn a česká výprava fuč. Jen u vchodu do stanu podstrčené reklamní tričko od Baluda s lístečkem, že se večer nedoklepal a že sbalili a odjeli hned večer. No nebylo divu že se nedoklepal, spalo se opravdu jako neluvňátku. Balíme stan a jako poslední z kempu hodinu po limitu opouštíme Le Mans.
Na dálnici se dostáváme lehce (už jsme se tu při příjezdu něco natrénovali nájezdů a výjezdů z dálnice) ale už před Paříží zjišťujeme, že jsme si nějak opomněli vytisknout itinerář na cestu zpět. Prohlížíme si tedy v Paříži opět místa kudy bychom normálně nejeli, ale při té příležitosti si uvědomujeme, že nebýt této zkratkoprodlužky neviděli bychom alespoň z dálky Eifelovku. Stejně tak se po natankování benzínu podařilo diskutující posádce zazdít odbočku na Saarbrucken, tak jsme to vzali zpět kolem Baden Badenu. Příště myslím zařadím mezi cíle také trefení na místo závodu a zpět bez bloudění.

Bez bruslí ani ránu

Pokud si myslíte že jsem po příjezdu domů prohlásil něco v tom smyslu že brusle nechci minimálně x dnů (měsíců či let) ani vidět, jste na omylu. Naopak, během takovéto akce si člověk rychle zvykne na brusle málem jako na svoji přirozenou součást a tak jsem si uvědomil, že bezbariérové bydlení by mohlo mít svoje výhody. Za těch 24 hodin člověk natrénuje pohyb na bruslích, uhýbání na dráze, diskusi při jízdě, přeskakování a přelézání rantlíků, prodírání se ucpaným depem ke své karimatce ale také jízdu na záchod a zpět včetně vykonání potřeby, piruetky na místě při svačině s rohlíkem v ruce u hrazení před boxovou uličkou a v neposlední řadě i případnou jízdu na kole nebo rotopedu s kolečkovými bruslemi na nohách.
Co mě v souvislosti s tímto zjištěním silně štve je zákaz jízdy na bruslích v hypermarketech. To by mi zase až tak nevadilo, kdyby tam nejezdily rolerky kvůli reklamacím. Mám takový dojem, že se tu jedná o jasnou diskriminaci. Nechci brát rolerkám jejich práci, ale vsadil bych se, že za tři osmihodinové šichty (=24 hodin) těžko ujedou po marketu 188km jako já a tedy zjevně nemají tolik zkušeností s jízdou na bruslích jako já či další účastníci 24h Le Mans a přitom ony mohou po hypermarketu jezdit a já a jiní inlajňáci ne.
Už jen ta představa jak rychle a levně by se dalo nakoupit je lákavá. Při rychlém pohybu na bruslích podél regálů by si děti určitě nevšimly mnoha zaručeně potřebných a tudíž zcela nepostradatelných věcí. Co zbývá doladit je sprchování, spaní a chození do práce, potom už nebude třeba brusle vůbec sundávat. :-D

Sdílejte článek kliknutím na ikonku oblíbené sociální sítě

4 komentáře | 615 přečtení

Diskuse

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

Přidal(a): Petr II 22. 11. 2007 t 10.33 Gratulace
[1] : : : reaguj :

Omlouvám se, že Ti gratuluji až teď, ale čekal jsem na Tvou vyčerpávající reportáž, až do konce:-). Jelikož jsme byl jedním členem týmu „masters“, tak vím jak to tam vypadalo a musím se poklonit všem individuálům za neskutečné výkony… ještě jednou klobouk dolů:-). Příští rok naviděnou se těší Petr II.

Přidal(a): Balud 22. 11. 2007 t 11.14 Le Mans 2008
[2] : : : reaguj : web

No, kdybyste si to chtěli ještě někdo šlehnout v roce 2008, tak tady je popisek, co plánujeme na rok 2008 včetně možnosti se přihlásit…

Přidal(a): Valec 22. 11. 2007 t 14.18
[3] : : : reaguj : web

Pišto, tve rozpoložení, když přijedu do hypermarketu je stejné jako u tebe. Jen bych poznamenal, že ve Sparu mi to tolerují a v Kauflandu taky. Zustal jsem trochu nepochopen a přirovnan k blaznovi, když jsem si jel o uznaní zkoušky za vedoucím katedry TŘD v inlajnech a dojel na nich až k jeho stolu. :-D

Přidal(a): Pišta 23. 12. 2007 Ne 12.05
[4] : : : reaguj :

Petrovi II děkuji za gratulaci. Jen tak na okraj, díval jsem se namátkou na grafy výkonnosti jednotlivých členů týmů v excelu (klobouk dolů tvůrci, vynikající provedení) a pak jsem se díval kde bych měl tu svoji průměrnou rychlostní čárku já. No musel bych hledat hodně hluboko pod průměry týmáků. Ale na druhou stranu individuál je o dlouhodobé výdrži a ne o rychlosti a tak to třeba na poprvé nebylo tak špatné.

Vida, Válec je mi sympatickej. Nevede žádné zbytečné teoretické řeči jako já a bez bázně a hany vyrazí na inlajnech do kšeftů a ke zkouškám. :-D

Pišta

*
  Gravatar povolen.
Komentář *
Kliknutím vložíš:
Vlo� smajla :-) Vlo� smajla :-( Vlo� smajla ;-) Vlo� smajla :-D Vlo� smajla 8-O Vlo� smajla 8-) Vlo� smajla :-? Vlo� smajla :-x Vlo� smajla :-P Vlo� smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.