Home E-mail - nezapomeň zaměnit slovo zavináč za znak

NESTLÉ LifeInLine Tour - Praha 16.7.2005 - Bobova verze

18. 7. 2005 Po 18.30 [Speed, Zážitky a reportáže]tisk

obrazekTeď přichází očistec.. asi 3 kola jedu sám a nemůžu dohnat Rastíka, který už společně se speedařem v salomonech taky odpadl od prvního vlaku.. Je to hrůza největší. Sluníčko pálí. kolečka se lepí na asfalt…jazyk se lepí na patro..to sucho zabijí. Při třetím kolečku si říkám, že si na občerstvovačce vezmu drink, vypiju ho a pak vyhraju, ale bohužel zrovna probíhalo doplňování zásob, tak jsem si dal ještě jedno kolo na sucho


Než začal závod samotný bylo neustále na co koukat. Směrem od závodního okruhu měli vyskládanou řadu kelímků špičkový slalomisti. Dokud jsem je neviděl, nevěděl jsem že se tělo dokaže dostat do takových poloh. Sympatická holčina v zeleném nejspíš neměla kolena a originální inline-dancer po sérii provazů, které předvedl určitě nemohl mít….… ;o), a jestli jo, tak z gumy. Kromě slalomistů se kolem stanů se zázemím pořadatelů projížděl inlajnista offroadař, na bruslích se třemi obrovskými kolečky. Skvělou atmosféru ještě dokresloval zkušený DJ, díky kterému jsme trefili z metra k závodu ;o).

obrazekTak a závod na 5km je v průběhu…. teď se už se stupňuje napětí. 5× si zkusit různě utáhnout brusle…. hmm nic….ať je utahuju jak je utahuju, nohy jako Petr Bílek (pro zasvěcené pumpař) nemám ;o). 5-ka skončila a na tuto chvíli mají organizátoři připraveno další zpestření. Je to známý kaskadér Petr (Mandy) Manďák, který se proháněl po trati za červeným autem stokilometrovou rychlostí s úsměvem na tváři a to vše na jedné noze. Po jeho adrenalinovém vyžití si jdeme projet trasu, která měla být překvapením, což pak stejně byla, ale k tomu se vrátím. To že měla být překvapením znamená, že nás na ni nejprve nechtěli pustit, ale tlak bruslařů byl silnější než zátaras organizátorů ;o). Většina trati je po hladkém asfaltu, hladkém na české poměry. Jen krátká část pod mostem byla malinko drsnější, občas nějaká rýha nebo koláček betonu, který tam kdysi někomu ukáp. Za vzdálenější obrátkou byly dva, přehledně označené a dřevěnými dekly zakryté, kanály.

Tak a máme projeto, jdeme zase povolovat a utahovat. Ted si uvědomuji že Zorg si asi taky šel projet trať a tak si tak sám pro sebe tipuju, kolik metrů čtverečních kůže a kolik kilogramů masa nechá na trati ještě před závodem. A už ho vidím blíží se ke mně a kde nic tu nic. Ať hledám jak hledám nikde ani škrábaneček…..chyba v matrixu…..Zorg nespadl…..dneska bude něco špatně, řekl jsem si. Zachvilku ale přijíždí Rastík, který dnes zaskakoval za Zorga. Par odřenin a trocha vzteku, ideální předzávodní stav. Boxery před zápasem trenér zfackuje. Rastík trenéra nemá a tak si zapadal sám.

Neustále si opakujeme co říkal DJ… musíme si počítat kola každý sám… chipy nám totiž změří jen start a cíl….člověka napadne že by se dalo pohodově podvádět, ale proto jsme nepřijeli… přijeli jsme si zamakat a vyhrát ;o), no možná taky trochu zůčastnit se.

Ohlášeno několik málo minut do startu. Připraveni vyrazit vstříc novým zážitkům, pošlapáváme před startem. Ještě Rastíkovi pomáhám dotáhnout brusle…tak…. a jsme pripraveni. Ve chvíli, kdy už krev vařila v žilách a nohy byly připraveny na všechno, DJ oznámil odklad startu o 15min. To pro nás znamenalo několik dalších utahování bruslí a pro některé další kousek šťavnatého melounu ;o). Odložení startu mělo něco společného s občerstvováním policie dohlížející na pořádek kolem trati, ale víc nevím.

Tak a je ohlášeno nových pár minut do startu…. adrenalin kam se jen podívám, ne tamhle jsou melouny…. ale jinak je všude adrenalin ;o). Start se blíží….. a je tady… vyražíme kupředu, já s Honzou a Matym na sebe pokřikujeme držme se Rastíka. To se nám ze začátku daří… jedeme v krásném vlaku přiměřenou rychlostí. Nádhera…. zachvilku přichází první otáčka, na ni se vláček lehce trhá, ale hned za ní se zase dává dohromady. Blížíme se ke dvěma ukázkově značeným kanálům a na jejich úrovni projíždíme ukázkově neznačený plynulý žlab. Pár lidí lehce zavrávoralo ale jedeme dál….. Tak a teď ono slibované překvapení okruhu…... při rozježdění jsem si dal jen jedno kolo a doufal, že o všem vím. Když si najednou jedouc uprostřed prvního vlaku uvědomím, že má prává brusle zůstala i s příslušnou nohou kus zamnou, říkám si, že jsem při prvním průjezdu musel něco přehlédnout. Ano, je tomu tak…. přehlédl jsem nejzáludnější věc…spáry…. Můj nechtěný kaskadérský kousek zapříčinil zaklení několika vagónků vzadu a chvilkové odtržení a vlastně asi úplné rozpadnutí, druhé časti vlaku (tím se rozumí všichni co jeli zamnou) ;o)…. nikomu se neomlouvám…. zkoušel jsem vaši pozornost ;o) Nějaká dobrá duše, myslím že Honza, mě přidržela, takže místo na držku, jsem šel zpátky do vlaku. K otáčce už jsme zase dojížděli jako spořádaný vláček. Po třech kolech jsme ztratili Honzu a Matyho….. já se stále snažím držet se Rasíka, ale ať se v prvním vláčku snažíme jak chceme, tak po šesti kolech ztrácíme i mě ;o)… můj skoro kamarád Patrik s chlupatým hrudníkem se mě snaží z ostrůvku povzbuzovat nejrůznějšími pokřiky, ale nohy na to nějak nereagujou.. asi proto, že moje nohy nemají uši.

Teď přichází očistec.. asi 3 kola jedu sám a nemůžu dohnat Rastíka, který už společně se speedařem v salomonech taky odpadl od prvního vlaku.. Je to hrůza největší. sluníčko pálí. kolečka se lepí na asfalt…jazyk se lepí na patro..to sucho zabijí. Při třetím kolečku si říkám, že si na občerstvovačce vezmu drink, vypiju ho a pak vyhraju, ale bohužel zrovna probíhalo doplňování zásob, tak jsem si dal ještě jedno kolo na sucho. Po dvou otočkách na mě Rastík se speedařem v salomonech velmi kolegiálně čekají. Teď jedeme krásná 2 kolečka s ukázkovým střídáním. Běhěm druhého z nich se navzájem povzbuzujeme s Honzou a Matym, kteří jedou na druhé straně proti nám. Přichází jedna z posledních otoček a speedař v salomonech nám mizí v dáli. Jedu tedy jen s Rastíkem, když se blížíme k cíli, uvědomuji si jak hezky na mě Rastík počkal a říkám si, že mu to náležitě oplatím. Ano tušíte správně.. už jsem dávno zapomněl na DJ říkal…..a beru s sebou Rastíka do 13tého kola z 12ti ;o)… sorry Rastíku.. já umím jen do deseti. Vysněná první desítka je ta tam a my jsme rádi že jsme v první dvacítce. V cíli lehce kleji, že neumím počítat nad 10, a že chipy neměřily průjezdy jednotlivými koly, jak to mu jinde bývá.

V cíli jsme si všichni vzájemně pogratulovali k výkonům, povyprávěli co bylo na trati a pořádně si osladili život a zavodnili těla melounem a jonťákama. Když poslední závodník projel cílem spadlo pár kapek,naštěstí z toho nic většího nebylo a tak jsme se mohli v klidu přesunout k vyhlášení. DJ udělal z vyhlašování velkou šou. Pár lidem trochu okořenil život několika vtípky na jejich příjmení. A naši kamarádku Klárku Bubeníkovou bez větších problémů vyhlásil jako Bubeníčkovou, ale šlo o zlato, tak to nějak zkousla… ;o) Ceny pro vítěze byly sladké a bohaté.

Co říci závěrem? Akci hodnotím velmi kladně a těším se, že se všichni uvidíme 6. 8. 2005 v Plzni, protože tady seriál pokračuje.

Sdílejte článek kliknutím na ikonku oblíbené sociální sítě

0 komentářů | 2050 přečtení

Diskuse

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsn dn koment.

*
  Gravatar povolen.
Komentář *
Kliknutím vložíš:
Vlo� smajla :-) Vlo� smajla :-( Vlo� smajla ;-) Vlo� smajla :-D Vlo� smajla 8-O Vlo� smajla 8-) Vlo� smajla :-? Vlo� smajla :-x Vlo� smajla :-P Vlo� smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.