Rychlobruslařská hala Velký Osek 2

První zveřejněný článek o rychlobruslařské hale ve Velkém Oseku má docela velký ohlas. Balud napsal zamyšlení, zda je opravdu dobrý nápad stavět v menší vesnici tréninkové centrum pro rychlobruslení, krasobruslení, hokej a další ledové sporty.

Podívejme se do světa, jak podobné haly vypadají, kde stojí a kolik jich je. Doplněno

Všechny informace jsem hledal na Internetu. Některé informace jsou hodně detailní, některé jsou spíše útržkovité, přesto myslím, že si lze udělat obrázek o možnostech ledového bruslení ve světě.

V posledních pěti letech probíhaly závody světového poháru a mistrovství světa a Evropy ve velkých krytých halách, ale i pod širým nebem. Seznam hal je dostupný na Wikipedii Asi je zbytečné dráhy jmenovat, ale počty jsou zajímavé:

• 3Ă— NÄ›mecko (z toho 1 venkovnĂ­ dráha)
• 3Ă— Itálie (2 venkovnĂ­)
• 2Ă— Rusko
• 2Ă— Kanada
• 2Ă— USA
• 2Ă— ÄŚĂ­na
• 1Ă— Norsko
• 1Ă— Holandsko
• 1Ă— Kazachstán (venkovnĂ­ dráha)
• 1Ă— Japonsko

Počet velkých krytých hal (podobná se má stavět ve Velkém Oseku) vhodné pro světové akce je tedy skutečně malý.

Podívejme se dále jak to vypadá s ledovým bruslením v těchto velmocích. Hledal jsem jenom informace o 400m oválech. Existují různé ovály menších (i větších) rozměrů, ale ty jsem neuvažoval. Hlavní kritéria dělení drah jsou kryté a venkovní dráhy, případně jen zastřešené. U venkovních drah lze ještě rozlišit, zda je na nich umělý led nebo se upravují jen, když zamrzne. Velmi pěknou databázi hal pro rychlobruslení vytvořili na stránkách www.speedskatingnews.info

Holandsko

• 5 krytĂ˝ch hal
• 8 zastĹ™ešenĂ˝ch ledovĂ˝ch drah s umÄ›lĂ˝m ledem
• 2 venkovnĂ­ stadiony s umÄ›lĂ˝m ledem
• 4 přírodnĂ­ dráhy

Německo

• 2 krytĂ© haly s umÄ›lĂ˝m ledem v BerlĂ­nÄ› a Erfurtu
• 9 venkovnĂ­ch stadionĹŻ s umÄ›lĂ˝m ledem
• 73 venkovnĂ­ch drah s přírodnĂ­m ledem

Itálie

• 1 krytá hala v TurĂ­nÄ›
• 3 venkovnĂ­ stadiony s umÄ›lĂ˝m ledem
• 5 přírodnĂ­ch drah

Rusko

• 3 krytĂ© haly
• 1 zastĹ™ešenená dráha s umÄ›lĂ˝m ledem
• 3 venkovnĂ­ stadiony s umÄ›lĂ˝m ledem
• 12 přírodnĂ­ch drah

Norsko

• 3 krytĂ© haly
• 15 drah s umÄ›lĂ˝m ledem bez stĹ™echy
• 17 přírodnĂ­ch drah

Kanada

• 3 krytĂ© haly
• 2 venkovnĂ­ areály s umÄ›lĂ˝m ledem
• 13 přírodnĂ­ch drah

Hodí se uvést jiné dostupné informace o „Kanadě“, kde jsou uvedené počty drah stejné.

Česká Republika

• 1 přírodnĂ­ dráha „Studnice u Hlinska“

Ostatní státy si můžete najít sami. Pokusím se uvedená čísla zhodnotit. Počet krytých hal pro velké světové zavody je malý. V Evropě se jejich počet zvýšil díky nedávným olympiádám (Turín, Hamar, obě víceúčelové haly). Jinak by tu byly jenom v Berlíně, Erfurtu a Heerenveenu.

Myslím, že stavba haly by měla navazovat na fungující rychlobruslařské oddíly, které trénují na přírodním ledu nebo uměle chlazených dráhách. V ČR se zatím nebruslí ani na přírodním ledě (i když se nás o tom snaží přesvědčit novináři). Logickým krokem s relativně malými náklady by bylo vybudování nekrytých nebo jen zastřešených drah s umělým ledem. Za vybudování těchto drah by měly ve spolupráci se svazem bojovat bruslařské oddíly, které dokáží takové dráhy využít a přitáhnout pozornost veřejnosti k rychlobruslení. Stavba kryté haly se v tomto ohledu, kdy se v ČR téměř nikde nebruslí, zdá jako bláhový nápad.

Poslední odstavec se týká provozu haly. Nové haly se stavějí jako víceúčelové, které lze uvnitř přestavět pro mnoho různých příležitostí. Je to způsob, jak trochu lépe zařídit financování. Například hala v norském Hamaru provozuje led pro rychlobruslení jen ve vymezených termínech a ještě tyto dny rozděluje podle kvality ledu, alespo� podle webu Hamarské haly Jaký plán provozu a jeho financování je vymyšlen pro halu ve Velkém Oseku?

Zřejmě by se o postavení haly dalo uvažovat v případě, že by se v ČR pořádaly Olympijské hry.