Home E-mail - nezapomeň zaměnit slovo zavináč za znak

Skate Fresh 2008

Autor: Redakce
22. 6. 2008 Ne 23.07 [Zážitky a reportáže]tisk
obrazek

Po roční přestávce se letos v termínu 9.-15.6. uskutečnil již třetí ročník SkateFresh tour, což je pětidenní puťák na bruslích po Holandsku organizovaný Stichting SkateFresh z Haarlemu. Trasa tour se s každým ročníkem mění, ta letošní začínala v Bunde u Maastrichtu a končila v Rotterdamu, z větší části tak kopírovala tok řeky Mázy (Meuse).

Smyslem akce je umožnit rekreačním bruslařům z různých států světa zažít bruslení na kvalitních holandských cyklostezkách a silnicích. Délka a povrch jednotlivých etap tour je proto volen tak, aby cestu zvládl opravdu každý. Počínaje letošním květnem je v Nizozemí bruslař považován za cyklistu a může tedy vše co zdejší běžný cyklista, tedy téměř vše :). Vyzkoušet na vlastní kůži si to přijeli účastníci z Anglie, Belgie, Finska, Francie, Izraele, Německa, Ruska, Španělska, Švédska, Švýcarska a také jeden zástupce z Česka.

A jak to celé probíhalo?

Pondělí (Oficiální zahájení)

V pondělí dopoledne přijíždím noční linkou z Prahy do belgického Liége, odkud je to do Maastrichtu co by kamenem dohodil a zbytek došel pěšky, raději ale volím osvědčenou cestu vlakem. Z Maastrichtu pak pokračuji ještě jednu zastávku lokálkou na nádraží v Bunde, kde potkávám a na správnou cestu do kempu navádím skupinku zmatených Španělů.
Do kempu dorážíme mezi prvními, podstupujeme oficiální registrační proceduru a stavíme stany.
Přesvědčuji Španěle, že odpolední výlet na bruslích do Maastrichtu jim udělá dobře, a že to ale opravdu není daleko. Cestou máme první příležitost vyzkoušet kvalitu místních cest. Pozor je třeba dávat zejména na řidiče malých motocyklů – používají stejné stezky, ale jsou rychlejší.
Po procházce městem, kávě a zmrzlině se krátce před oficiálním proslovem vracíme do kempu, který se zatím podstatně rozrostl. Jsme seznámeni s pravidly akce a programem na další den.

obrazek obrazek obrazek

Úterý (Bunde – Belfeld 82 km)

Snídaně zajištěná pořadateli je dnes stejně jako i v následujících dnech mezi 7:30 a 8:30. V 9:00 by již měly být všechny věci naloženy v kamionu, který je následně převeze do kempu v Belfeld, který je naším dnešním cílem. Máme asi 15 minut zpoždění, ale na první den to není špatné.
Z kempu vyrážíme v šesti skupinách, které se odlišují průměrnou cestovní rychlostí. Pokud někomu tempo jeho skupiny nevyhovuje, má možnost v průběhu dne přejít do jiné. Tempo třetí skupiny do níž jsem na začátku přidělen se ukazuje jako ideální (jsem tu přeci na dovolené), a tak v ní vydržím celou akci.
První kilometry nápadně připomínají počáteční úsek závodu One-Eleven, jenže tohle nejsou Alpy. Sjezdy naštěstí brzy končí, i tak jsem ale přišel o brzdičku.
Zastávka na dopolední kávu je v městečku Stevensweert. Káva je doprovázena místní specialitou, v tomto případě jde o jahodový koláč.
Po svačině pokračujeme směrem na Roermond. Cestou máme ve skupině první nehodu, když Niels bez zjevného důvodu padá pod nohy Rebecce, která jede přede mnou a odře si tvář. Oba bezpečně uskakujeme, Niels je ošetřen a můžeme jet dál.
V přestávce na oběd před místním supermarketem dávám Ilanovi z Izraele lekci zeměpisu: Česká republika opravdu není součástí Bosny a Hercegoviny.
Odpoledne zdoláváme údajně nejhorší úsek cesty, před nímž jsme opakovaně varováni – kdo někdy bruslil v Bráníku se jen usměje. Na samém konci problematického úseku se Niels rozhodne mě předjet a končí opět na zemi, tentokrát s odřeninou druhé tváře. Než dorazíme do kempu zvládne ještě třetí pád, u večerě (dnes je to pizza) je tak hvězdou dne.

obrazek obrazek obrazek

Středa (Belfeld – Afferden 65 km)

Ranní balení a naložení kamiónu zvládáme přesně včas a můžeme vyrazit k městu Venlo. Cesta vede lesy podél německé hranice, lepší povrch si lze jen těžko představit. Dopolední svačina se tentokrát odehrává na náměstí ve Venlo. Zbytek dne se nese v klidném tempu, odpoledne je přichystána zastávka u servisní dodávky, z níž dostáváme svačinku. Večer společně odcházíme na večeři do značně vzdálené čínské restaurace, kde máme večeři ve stylu ‚sněz kolik chceš‘. Po jídle se tedy cpu zmrzlinou co se jí vejde :).

Čtvrtek (Afferden – Lith 70 km)

Sotva stihnu sbalit stan začíná pršet – Welcome to Holland!.
Dnešní cestu, která již celá vede na západ, startujeme na přívozu přes Mázu. Po prvních pěti kilometrech to značná část účastníků zabalí a do místa určení se přesune vlakem. Toho, kdo zažil loňský maratón v Berlíně, nemůže troška vody překvapit, nasazujeme proto svižné tempo a naopak podstatně prodlužujeme přestávky na svačinu a oběd. K obědu si dávám opět typickou holandskou specialitu a když mi ji přinesou opakuji si, že mi to přeci za to nestojí :).
Odpoledne déšť trošku poleví, zastavujeme tedy u zdejšího hradu a pořizujeme tématické fotografie.
Celý večer zabere čištění ložisek… Po dnešní mokré zkušenosti a neradostné předpovědi na zítřek se část účastníků rozhoduje odjet – dělají zásadní chybu.

obrazek obrazek obrazek

Pátek (Lith – Vuren 75km)

Ráno se probouzíme do polojasného dne. První úsek cesty vede do města Den Bosch, kde si pochutnáme na místní specialitě – Bossche bol, což je zákusek, který by mi standardně vystačil na oběd. Jsem ale statečný a ještě pomáhám Isabelle s jejím přídělem.
Po svačině pokračujeme do oblasti Drunense Duinen, kde se nacházejí písečné duny. Krajina nabízí po celý den hezké obrázky, míjíme mnoho romantických stavení a zahrad, kde místní pěstují ne úplně běžná zvířata (zejména rodinku klokanů za plotem by člověk asi nečekal).
Odpoledne se ještě dvakrát svezeme přívozem do města Brakel a následne do Vurenu.
K večeři, kterou trávím veselým rozhovorem s veteránem z London Skaters mám palačinky se sýrem a slaninou.

obrazek obrazek obrazek

Sobota (Vuren – Rotterdam 50km)

Dnes nás čeká závěrečná etapa do Rotterdamu. Cesta je příjemná podobně jako včera, bohužel ale pár kilometrů před Kinderdijk potkáváme prudkou přeháňku. Zrovna když jsem se radoval, že mám zase sucho v bruslích.
Do oblasti Kinderdijk, jejíž soustava regulačních větrných mlýnů je od roku 1997 na seznamu kulturního dědictví UNESCO tak přijíždíme po vlhké cestě. Pořizujeme pár fotografií a sami se stáváme cílem objektivů japonských turistů :o).
V místní restauraci s vyhlídkou na mlýny obědváme a vyrážíme na cestu do Rotterdamu.
Rotterdam je pro bruslaře malým rájem: nájezd na most Van Brienenoord je tréningem na Dunlop v Le Mans, ze středu mostu je pak kásný výhled na město. Městem projíždíme po nábřeží až k novému Erasmovu mostu, který je zážitkem sám o sobě.
Za mostem se všichni scházíme v restauraci Odyssee, kde pro mě tour končí. Ostatní se pronajatými autobusy vracejí do kempu v Bunde na závěrečné grilování, já sedám na vlak na Schiphol a plný zážitků se vracím nočním letem zpět do Prahy.

SkateFresh tour je skvěle připravená akce, na níž zažijete co jinde jen stěží. Na můj vkus je po cestě snad až příliš zastávek na jídlo, běžně nejím pětkrát denně a už vůbec ne takové množství jídla, ale to je asi jediné, co se dá vytknout.
Na další ročník si budete muset počkat, letos ale určitě můžete stihnout třeba Finline tour po Finsku, nebo Skateparade v oklolí Frankfurtu.
obrazek obrazek

Zažil a sepsal Martin Dlábik Hrivňák

Sdílejte článek kliknutím na ikonku oblíbené sociální sítě

1 komentář | 1160 přečtení

Diskuse

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

Přidal(a): Gabca 24. 6. 2008 t 17.53
[1] : : : reaguj :

super, tak to uz se moc tesim na on-line vypraveni!

*
  Gravatar povolen.
Komentář *
Kliknutím vložíš:
Vlo� smajla :-) Vlo� smajla :-( Vlo� smajla ;-) Vlo� smajla :-D Vlo� smajla 8-O Vlo� smajla 8-) Vlo� smajla :-? Vlo� smajla :-x Vlo� smajla :-P Vlo� smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.